Co může dva české bohoslovce čekat v zemi, která je proslulá svými hlubokými křesťanskými kořeny, ale i měnící se společenskou situací posledních let?
V září jsme přistáli v Dublinu – městě, kde se mísí historie s moderním životem a kde je každý druhý dům buď kostel, nebo hospoda. Naše cílová stanice ale nebyla hlavní město, nýbrž malé městečko Maynooth na jeho předměstí, kde se nachází Pontifikální univerzita sv. Patrika. Hned první dny nás překvapila srdečnost místních, slunečné počasí a – přiznejme si – i silný irský přízvuk, na který jsme si museli chvíli zvykat. Avšak po pár měsících jsme si nejen zvykli, ale celkově se naše angličtina zdokonalila, čímž jsme splnili jeden z plánovaných cílů Erasmu.
Schopnost komunikovat v řeči místních nám otevřela další možnosti obohacení. Mohli jsme tak lépe poznat irskou kulturu a Iry samotné s jejich otevřeností a zdvořilostí. V národním semináři v Maynoothu, kde jsme strávili devět měsíců, však nestudují jen Irové, ale i bohoslovci z Nigérie, Mexika, Itálie, Ugandy nebo Číny. Díky této rozmanitosti a irské přirozené vlídnosti jsme tak byli snadno přijati do komunity. Takové složení semináře také dobře reflektuje multikulturalitu Irska, která pro nás byla obohacující.
Formace v národním semináři v Maynoothu
Zásadním aspektem našeho pobytu byla právě formace v tomto semináři. Byli jsme součástí společenství 29 bohoslovců a 4 formátorů. Tak jako u nás má i v Maynoothu formace čtyři hlavní dimenze: lidskou, duchovní, intelektuální a pastorační. Rozvíjet se v těchto oblastech nám pomáhala zejména pravidelná setkání s vedoucím lidské a pastorační formace a duchovním vedením. Dále pak mnoho workshopů a seminářů během roku, které se týkaly oblasti psychologie, médií, celibátu, anebo i prevence proti zneužívání. Každý týden jsme taky měli možnost zapojit se do pastorační aktivity místních salesiánů. Celkově vzato jsme poznali seminární režim, který klade větší důraz na osobní odpovědnost a seberozvoj.
Tomuto způsobu života v semináři odpovídal i systém vyučování na fakultě. Menší počet předmětů byl vyvážen častou četbou a průběžným psaním esejí, což nám pomohlo více se s látkou seznámit a proniknout do předložené problematiky. Volné dny během akademického roku nám umožnily vycestovat do různých míst Irska. Poznali jsme tak krásu irské přírody, živost irských měst i klid tamějších farem.
Za celý uplynulý rok, nová přátelství, osobní obohacení, prohloubení vztahu s Bohem a všechny prožité radosti patří dík Bohu a všem, kteří nám jej umožnili prožít.
František Nesrsta, bohoslovec 3. ročníku,
a Filip Kohut, bohoslovec 4. ročníku