Popeleční středa se na první pohled v ničem neliší od ostatních dní, a to ani v semináři. Modlitba, společný čas, škola – tak jako v jiný všední den. Jedinými dvěma změnami oproti normálu byl stále narůstající pocit hladu, který trval i přes dobu oběda, a večerní mše, kterou jsme prožili ve svých katedrálách – Brňáci v Brně a my Olomoučtí v Olomouci. To byla výjimka, protože v katedrále máme jindy službu jen na slavnostech.
Během mše, a obzvlášť během kázání a udílení popelce, jsme si mohli uvědomit, že nás všechny spojuje hřích. Od biskupa, přes lidi pracující v různých zaměstnáních a děti, až po bohoslovce jsme všichni hříšníci. Ale zároveň jsme i na cestě k naději, ke vzkříšenému Kristu, který nás od hříchu osvobodil, jak si připomeneme o Velikonocích.
Matěj Adámek, bohoslovec 4. ročníku
Foto: Člověk a víra