Skoro by jeden řekl, že chodbami kněžského semináře ještě někde zní ozvěny našeho červnového loučení, a už jsme zase tady. Prázdniny rychle utekly a hned první zářijovou sobotu jsme zahájili další rok formace ke kněžství.
Větší zabydlování však prozatím nebylo v plánu. Po sobotním přivítání s novými spolužáky, a letos také s novým rektorem, jsme sice prožili neděli v semináři, ale hned v pondělí jsme zase balili. Následoval totiž týdenní teambuilding v Jeseníkách.
Naší pevnou základnou se stala fara ve Vysokých Žibřidovicích, kousek od Hanušovic. Odtud jsme podnikali výlety. Tak jsme v úterý stanuli na Pradědu, ve středu někteří z nás na Králickém Sněžníku, a ve čtvrtek jsme se dokonce vydali do polského Kladska. Za zmínku jistě stojí také prohlídka expozice čarodějnických procesů v Jeseníku nebo návštěva poutní Hory Matky Boží u Králík.
Po jesenických dobrodružstvích nás v dalším týdnu čekala dobrodružství nová, a ještě větší, totiž týden v tichu a modlitbě s Pánem při duchovních cvičeních na Velehradě. Vedl je pro nás P. Gorazd Krušina OPraem. ze strahovského kláštera. Zamyšlení nad Ježíšovým podobenstvím o vinném kmeni (Jan 15,1–8) nám bylo povzbuzením, abychom i my přinášeli mnoho ovoce v nadcházejícím roce. A teď už nezbývá než do něj naplno vykročit.
Michal Kočnar, bohoslovec 2. ročníku