V neděli 23. listopadu jsme prožili v seminárním společenství slavnost Ježíše Krista Krále a spolu s tím jsme si také uvědomili, že se již blíží konec liturgického roku. Nebylo to ovšem jen o konci, ale pro nás prváky také o začátku něčeho nového. Během mše svaté nám totiž byly předány a požehnány první kolárkové košile, které nám připomněly, že naše povolání je nezaslouženým darem, ale současně i závazkem.
Během kázání z úst otce rektora zaznělo, že se máme zaměřit na sebe; ne však proto, abychom se vyvyšovali a shromažďovali zásluhy, ale aby naše nitro odpovídalo tomu, co budeme nosit. Abychom neustále očišťovali své srdce, rostli ve ctnostech a brali na sebe Kristovo jho. Jedině tak se z kolárku nestane jen prázdný symbol, ale prostředek svědectví, skrze který budeme moci přinášet Krista všude tam, kam přijdeme – i prostřednictvím tohoto vnějšího znamení.
S důvěrou v Boží milost a pomoc doufáme, že budeme moci dorůstat k tomu, k čemu nás Pán zve, a že na této cestě budeme žít v každodenním životě autenticky, tak aby pro nás Kristus zůstal jediným Králem a aby k němu směřovala veškerá naše služba.
Čeněk Pavlica, bohoslovec 1. ročníku