Málo vnímáme důležitost péče o lidské duše

Přinášíme vám rozhovor s otcem Janem Szkanderou, spirituálem Arcibiskupského kněžského semináře v Olomouci.

Otče Jene, jste seminárním spirituálem, mohl byste čtenářům přiblížit, co je Vaším posláním v kněžském semináři?

Spirituál má být člověkem, který zodpovídá za duchovní růst kandidátů ke kněžství. Všímá si u kandidátů vnitřních pohnutek, proč se chtějí stát knězem. Pomáhá jim na cestě rozvoje těchto motivací. Vysluhuje jim svátosti, uvádí do modlitby a tak dále.

Jak probíhá formace bohoslovců?

Formace probíhá v kněžském semináři, a to v průběhu pěti let. Probíhá nejen jednotlivě, ale také ve společenství. Často si myslíme, že formace je něco mimořádného, ale k formaci patří vše, co během pěti let bohoslovci v semináři prožijí a zpracují. Stejně to platí i v běžném životě. Proto na formaci a dozrávání člověka vidím jako jeden z nejdůležitějších prvků čas.

Proč je čas tak důležitý?

Pokud mluvím o čase, pak vidím rozdíl mezi náhledem na život a svět kandidáta, který přichází do semináře a který ho opouští. To, co na začátku vnímal jako podstatné, se mu časem jeví jako malicherné a opačně. Samozřejmě to platí, pokud se kandidát rozvíjí správným směrem. V tomto procesu nejde o ztrátu ideálu, ale o ztrátu naivity.

Jak vzpomínáte na svá seminární léta?

Rád vzpomínám na porevoluční čas. Mohl jsem poznat spoustu nových a neznámých osobností a také velmi rád vzpomínám na seminář a partu, kterou jsme měli napříč ročníky.

Co považujete na formaci bohoslovců za nejdůležitější?

Aby v sobě měli fundament – základ, který platil, platí a bude platit také v kněžství. Víc je totiž být někým, než jenom mít nějaké dovednosti, které dnes využijí, ale zítra mohou být k ničemu. Tento fundament vidím v lásce k modlitbě a v lásce k duším.

Jaká je podle Vás příčina neustále se snižujícího počtu bohoslovců?

Příčin je hodně. Myslím, že asi nejdůležitější příčinou je, že se necítí a nevnímá potřebnost kněžství. Souvisí to s tím, že možná málo vnímáme důležitost péče o lidské duše. V životě jsme se příliš zahleděli jen na pozemský život. O církev ani o kněžství se ale nebojím. Je to Kristova církev a on si ji povede, a to je důvod k naději.

Vyšel nový dokument o kněžské formaci papeže Františka nazvaný „Dar kněžského povolání, Ratio Fundamentalis Institutionis Sacerdotalis“. Je pro Vás tento dokument v něčem průlomový?

Neřekl bych průlomový. Kromě některých nových aspektů jsou v něm spíš důrazy na to, co vždycky platilo a musí platit. Velmi často se tam ale ukazuje, že kandidát kněžství musí mít vztah k Bohu a k lidem. Je to průlomové, nebo ne?

Z čeho máte jako spirituál bohoslovců radost?

Mám největší radost, když vidím, že bohoslovec přípravu ke kněžství bere vážně. A přitom má humor.

Otče, děkuji za milý rozhovor.

Málo vnímáme důležitost péče o lidské duše, snímek Lukáš Gelnar

rozhovor vedl: Pavel Fiala